KAP III

11. 5. 2023

V tomto roce nás čeká příprava Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje do roku 2028. Jde o zákonem předpokládaný oficiální dokument, který slouží i jako součást regulativních kritérií platných pro vznik a rozvoj sítě škol a oboru v kraji.

Jeho příprava začne poté, co bude vládě předložen návrh Dlouhodobého záměru vzdělávací soustavy ČR, který je podle zákona krajským záměrům nadřazen. Dlouhodobý záměr kraj je však, kromě splnění povinností daných státními požadavky, také příležitostí vymezit určité charakteristické prvky vzdělávací politiky kraje. A je čas začít o tom přemýšlet a mluvit již nyní.

Z hlediska priorit a principů, kterými se řídím ve svém působení v rámci současného mandátu v krajské samosprávě, vidím dvě zásadní témata, která budu chtít do budoucího Dlouhodobého záměru vzdělávací soustavy kraje promítnout.

Zaprvé, vymezení určité společné charakteristiky absolventů jihomoravských středních škol napříč jednotlivými obory. Zásadním úkolem škol v počátečním vzdělávání je poskytnout mladým lidem průpravu, ze které ve svém životě budou čerpat co nejdéle. Specifika a vzájemné odlišnosti jednotlivých oborů jsou dané jejich rámcovými a školními vzdělávacími programy. Dlouhodobě důležitější však nakonec mohou být právě věci, které jdou nad rámec znalostí a dovedností. Mám za to, že ve školství musíme více hovořit o podpoře rozvoje vlastností a postojů mladé generace (postaru by někdo mohl říci, že o výchově). Jde o základní a naprosto univerzálně důležité vlastnosti, jako jsou:

• samostatnost a současně schopnost spolupráce (někdy se říká, že dnešní doba, vyznačující se čím dál větší specializací a fungováním na bázi sítí, je dobou „kolaborativního individualismu“),
• sebepoznání a schopnost sebereflexe,
• zodpovědnost, vytrvalost a odolnost (podle potřeb doby se nyní v kraji věnujeme hodně podpoře péče o duševní zdraví mladých lidí, ale současně musíme cíleně pracovat preventivně, abychom se nestali společností, kde se každý ze všeho hroutí),
• podnikavost (protože v dynamické době procházející další vlnou technologické revoluce, jejíhož konce a důsledků zatím neumíme ani dohlédnout, možná nejlépe uspějí lidé, kteří si své povolání vytvoří sami).

Důležité bude zohledňovat právě také dopady současného rychlého pokroku umělé inteligence, jejíž nástup do širokého praktického užití změní velmi mnoho nejen ve školství, ale i v praxi. Jistě jsou povolání, kterých se to nedotkne (jak někdo poznamenal v twitterové diskusi, na střechu pravděpodobně umělá inteligence nevyleze ani za sto let). Pro povolání nezaložená na manuální práci avšak bude čím dál důležitější posilovat schopnost člověka nové digitální nástroje ovládat a kreativně používat schopností abstraktního myšlení napříč obory a tématy, představivost, empatie do potřeb jiných lidí a společnosti.

A obecně bude potřeba posilovat schopnosti nových generací budovat si vnitřní motivaci a vnitřní radost, najít smysl a hodnotu vlastního života ve světě.

Je řada škol, které tím či oním způsobem na těchto věcech v našem kraji již pracují, nové aktivity rozvíjíme a podporujeme také ve sféře neformálního vzdělávání. Jsem však přesvědčen, že zapracování těchto hledisek (a efektivních metod jdoucích daným směrem) do jakéhokoli školního vzdělávacího programu kteréhokoli oboru na střední škole v Jihomoravském kraji má do budoucna patřit mezi hlavní úkoly všech středních škol.

Druhým zásadním tématem systémového rázu je práce s oborovou strukturou středoškolských maturitních oborů. Víte – a v minulosti jsem o tom na tomto místě podrobně psal – že se věnujeme z úrovně kraje podpoře modernizace a atraktivity odborného vzdělávání směřujícího k řemeslům. Musíme se také více věnovat tomu, jaká je celková struktura studijní nabídky maturitních oborů. Česká republika je vůbec mezi evropskými zeměmi poměrně specifická tím, že většina středoškoláků mířících k maturitě navštěvuje obory odborného zaměření. Data však ukazují, že statisticky vzato jen málo absolventů těchto oborů absolvovaný obor pak skutečně vykonává a vesměs míří, podobně jako gymnazisté, na vysoké školy, což dává smysl, protože kvalifikační nároky na povolání, které pak tito lidé vykonávají, se rovněž posouvají směrem nahoru. Dává proto smysl, abychom začali systematicky, provádět určité vyhodnocování toho, ve kterých případech je důvod jednotlivé odborné obory s maturitou začít transformovat na lycea, která jsou zaměřena na odpovídající profil konkrétní střední školy.

Částečně se to již děje a tento vývoj samozřejmě může a má být postupný. Již nyní na řadě škol došlo k tomu, že jedna či dvě třídy odborného maturitního oboru byly překlopeny ve třídy lycejní. Tento vývoj si získává i pozornost a zájem veřejnosti a lze dokonce říct, že Jihomoravský kraj v tomto udává v rámci České republiky určitý trend. Je čas začít to provádět zcela systematicky a tím odstartovat postupnou, ale skutečnou a důslednou transformaci struktury středního školství. Jsou určité obory, u kterých konkrétní odborné zaměření maturitního oboru má svůj jasný smysl doložitelný zejména tím, že absolventi ve významném počtu se tomu pak v praxi věnují. Avšak pokud vidíme, že devadesát procent absolventů chodí na vysokou školu, je čas proměňovat takové obory na lycea, a tím i zapracovat na lepší připravenosti a motivovanosti absolventů jíž studovat vysokou školu příslušného zaměření.

Tyto změny, které očekávám od nastavení nového Dlouhodobého záměru vzdělávací soustavy našeho kraje, mají tu výhodu, že jsou v zásadě nezávislé na tom, co udělá či neudělá stát. Jsou příležitosti zásadně, ale přitom nerevolučně a kvalitativně velmi významně posunout podobu jihomoravského středního školství a dát tak novým generacím našich absolventů určitou konkurenční výhodu. Současně jsou to změny proveditelné, protože částečně už je i děláme. Z příkladů dobré praxe uděláme princip. Těším se na spolupráci na tom.

Jiří Nantl

náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání, zdravotnictví a strategii chytrého regionu