KAP

Pozice metodika tematické skupiny rozvoj cizích jazyků neobsazena

Členové tematické skupiny:

 

Jméno	Instituce
Mgr. Anna Gabrielová	Gymnázium Brno-Řečkovice
PaeDr. Mužíková, Růžena	Obchodní akademie, Břeclav, p.o.
Mgr. Tomáš Marousek	Hotelová škola Brno
Ing. Zdenka Kučerová	Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská
Mgr. Barbora Slováčková	Střední škola grafická Brno
Mgr. Ilona Kopecká	Gymnázium Brno, Slovanské náměstí
Mgr. Eva Komínková	Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká
Slezák Michal	Středisko služeb školám, příspěvková organizace
Mgr. Veronika Nedvědová	SOU a SOŠ SČMSD Znojmo, s.r.o.

 

Vymezení oblasti intervence:

Jazykové vzdělávání dlouhodobě reflektuje současnou nezbytnost aktivní znalosti cizích jazyků, neboť přispívá k účinnější komunikaci v mezinárodním měřítku i k naplnění osobních potřeb žáků, kterým usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům. Znalost cizího jazyka zvyšuje mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se chápat a respektovat kultury a zvyky jiných lidí.1

Současný globálně a digitálně propojený svět přináší neustále se zvyšující požadavky na úroveň jazykových dovedností absolventů škol, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak vzdělávacích institucí poskytujících další stupně vzdělání. Nezvyšují se pouze požadavky na lepší úroveň všech základních jazykových dovedností (mluvený projev, čtení, psaní, poslech), ale především na nadstavbové komunikativní neboli interaktivní a mediační dovednosti, které zajišťují bezproblémovou komunikaci, a tudíž úspěšné začlenění a orientaci v multikulturním evropském i světovém kontextu. Jazykové vzdělávání má za úkol umožnit tedy nejen komunikaci a znalost cizojazyčného prostředí, ale zároveň musí budoucí mluvčí naučit orientovat se v cizojazyčných zdrojích a kontextech a zároveň s takto nabytými informacemi dále pracovat. Objevuje se zde také stále se zvyšující důraz na vícejazyčnost (plurilingvismus), která rozšiřuje komunikační možnosti každého jednotlivce a zvyšuje tak jeho uplatnitelnost na trhu práce.

Mobilita pracovních sil pak přináší zvýšené nároky na znalost všeobecného i odborného jazyka a schopnost jeho využití v praxi. Současně jde o to připravit budoucí pracovníky na neustálý proces změny, aby se dokázali flexibilně přizpůsobit novým výzvám, potřebám, ale i příležitostem, které se nabízí. V souvislosti s cizími jazyky jde tedy o vytvoření sady pracovních strategií a nástrojů, které umožňují efektivní uchopování nových potřebných poznatků v rámci pracovního procesu.

Pro komplexní osvojování a evaluaci jazykových znalostí je nutné systematicky využívat širokou škálu nástrojů, strategicky je propojovat a vzájemně doplňovat. Většina moderních přístupů pak klade důraz na funkčně obsahovou stránku jazyka (komunikativní strategie, koherenci a kohezi textu, plynulost promluvy), zatímco strukturální složka jazyka (gramatika, výslovnost, intonace) je částečně upozaděna, pokud nebrání v porozumění.

Prioritami oblasti intervence Rozvoj cizích jazyků jsou:

• Metodicko-didaktické a jazykové semináře pro pedagogické pracovníky (PP)

Vzdělávání pedagogických pracovníků by mělo být systematické s konkrétními výstupy a jasným dopadem na kvalitu výuky (párová výuka, mentoring, hospitace). Jazykové kurzy by se měly orientovat na učitele jazyků (posilují a upevňují jazykovou úroveň učitelů), i na učitele především odborných předmětů (např. využití metody CLIL). Nehledě na další důležité oblasti vzdělávání, jako jsou např. ICT kompetence a jejich využití ve výuce.

• Mobilita žáků a pedagogických pracovníků

Mobilita umožňuje rozvoj a rozšíření znalostí cizího jazyka. Zároveň je ukotvuje v reálném kontextu. Pedagogickým pracovníkům nabízí především možnost udržení profesní úrovně znalostí, pomáhá orientovat se v cizojazyčných zdrojích a aktuálních kulturních i odborných tématech. Žákům mobilita nabízí vzdělávací aktivity, které jsou spojeny s přímým kontaktem s dalšími účastníky projektu, mají řízený průběh a konkrétní ověřitelné výstupy (projekt eTwinnig, projekty Erasmus+).

• Zvyšování a ověřování úrovně jazykových schopností

Vedle již zmíněné nutnosti zvyšování úrovně jazykových schopností zejména v souvislosti s přechodem do zaměstnání či následnému studiu, musí být zmíněna i šíře jazykových znalostí. Zde je zřejmý požadavek na výuku dalšího cizího jazyka na SŠ, na úrovni alespoň A2 (dle SERR) u maturitních oborů. K ověřování úrovně jazykových schopností pak slouží různé diagnostické a hodnotící nástroje (např. informační systém InspIS České školní inspekce).

• Rozvoj předmětových týmů (PT)

Ty mají sloužit k základní podpoře pedagogických pracovníků a systematické koordinaci jazykového vzdělávání. PT se mohou zaměřit na podporu personální (rodilí mluvčí, začínající učitelé), materiální (tvorba vlastních výukových, zejména odborných, materiálů), efektivní využívání digitálních technologií, pořádání jazykových soutěží atd.).

 Je oblast zahrnuta v projektech implementace KAP: Ne